Giving Tuesday

Stejně jako po celém světe, tento rok se i v České republice slavil 27. 11. 2018 svátek dárcovství.

Je to den oslav pomoci a podpory pro ty, kteří to mají těžší než my ostatní. Speciálně je tento svátek vždy první úterý po známém bláznivě nákupním Black Friday a začínají tím benefiční a další vánoční dárcovské akce neziskových organizací. 

Na oficiální stránce českého svátku Giving Tuesday zde jsou vždy uveřejněny možnosti zapojení. Je možné si tedy jednu či více již existujících dobrovolných a nadačních akcí vybrat, ale také vymyslet svou vlastní cestu, jak pomoci někomu, kdo to potřebuje.

Já jsem pro tento rok absolvovala vánoční pletení adventních věnců v Dobročinné kavárně Cesty domů. Tuto akci pořádala Cesta domů a bylo to opravdu krásných pár chvil strávených v milé společnosti. Člověk si pročistí hlavu ruční a kreativní činností, setká se s dalšími lidmi, dobře se v kavárně nají a napije, a hlavně za sebou vidí odvedenou práci.

Vyrobené věnce jsme mohli jednak koupit, ale hlavně jsme je vyráběli pro klienty Cesty domů, kdy poputují do pečujících rodin a na prodej do obchodu a na výzdobu.

Ještě bych ráda zmínila, že kavárna pořádá i další akce, jako malování perníčků a mikulášskou a teď už jen pár včerejších postřehů v obrázcích.

Fotografie roku 2018

Porota Czech Press Photo tento rok ukázala, že problematika necertifikovaného palmového oleje, ničení deštných pralesů a vymírání orangutanů se dotýká nás všech.

Níže můžete podpořit Výzvu, která nabádá výrobce cukrovinek a další, aby nespolupracovali s firmami prodávající "špinavý" palmový olej.

https://act.greenpeace.org/page/32498/petition/1…

Zdroj: https://c.czechphoto.org/.thumbs/1920x1281/files/Products/product_5456/file1.jpg?fbclid=IwAR2BR-7zsd9103ko3FXfvCkhidOXwxtqfkY1grkckgccUTZU6g8ftzkcQp4

Dozvuky Papučového dne

A jak vlastně Papučový den a celý týden podpory mobilní hospicové péče u nás dopadl? 

Nějaké postřehy a výsledky máme jasné a jsou kladné, ale možná mnohem důležitější jsou ty, které se veřejně nikdo nedozví. Jsou to myšlenky a činy každého z nás uvnitř, vnitřní rozhovory a rozpravy v nejbližší rodině o věcech, které se běžně u kávy neřeší. O nemocích a odcházení. Po narození další důležitá témata našeho života.

Do Papučového dne se zapojila více jak desítka zaměstnanců, udělali jsme si hezké fotografie a společně si popovídali, předali si tiskové materiály k tomuto tématu, aby každý mohl i v tichu a klidu pročítat a přemýšlet o čem potřebu. A poté se celý týden vybíralo mezi zaměstnanci na podporu práce organizace Cesta domů. 

Další týden byla sbírka oficiálně předána a všichni na tuto činnost stále rádi vzpomínáme.

Také děkujeme, za vše!

Festival demokracie 2018

V rámci festivalu se v úterý 9. 10. 2018 v Centru Paraple konalo promítání dokumentu Mallory a následná diskuze jak s Mallory, tak také s režisérkou Helenou Třeštíkovou.

Celá festival se nese v duchu oslav občanské angažovanosti a aktivity, která ke svobodě a demokracii jistě patří. Tématem tohoto večera byl konkrétně Handicap a svoboda.

V době socialismu byl většině lidem nepřítel zcela znám, a tak se všichni společně snažili proti němu bojovat a spojovali se. Podařilo se jim zvítězit a díky tomu máme dnes svobodu a demokracii. Bohužel nyní se zdá, že nepřátel je mnoho, jsou všude a každý ví, jak by proti nim bojoval, a tak vlastně bojujeme proti sobě navzájem a ti kdo chtějí mít moc z toho těží.

Pravdou ale je, že naše zem je velmi bezpečná. A stále bychom si navzájem pomáhat měli, nehledat nepřátele a nekritizovat, ale každý sám přijmout zodpovědnost za celkový cíl a být dobrými lidmi a bez vnějšího nepřítele. Zamyslet se nad tím, jak já sám mohu pomoci ostatním i když maličko, důležitý není úspěch, který by mi to mohlo přinést, ale to, že to chci a vidím v tom smysl.

(Ano, jsou to slova Václava Havla).

Každodenní prací, stále se opakující, nikdy nekončící se dá udělat mnoho změn, jen nikdy nesmíme skončit, nikdy si neříct, teď už je toho dost už víc nemusím. Vstát každé ráno z postele a jít do toho….

Dalším zamyšlením je myslím srovnání, zda naše společnost je více svobodná nebo spíše handicapovaná. Každý asi odpoví podle svých zkušeností a naladění. Handicap má asi každý sám v sobě, je to ten, který musíme každý den překonávat. U někoho je větší, u někoho zase menší, ale vše záleží na pohledu sám samotných.

Tohle všechno bylo možné si z filmu a diskuze odnést a pro mladší generaci vyplnily tři hlavní roviny. Je to otevřenost, komunikace a vědomí sám sebe, svého štěstí a svých cílů.

I tohle je součást iniciativy Úřaduj srdcem! <3

DOMA. Týden pro mobilní hospice a Papučový den 8. 10. 2018.

V dnešní době je prioritou krása, mládí a úspěch, ale život je také o nemoci, umírání, smrti a na to by nikdo z nás neměl být sám.

Před pár lety proběhl průzkum veřejného mínění o umírání a smrti. Vyplynuly z něj jasné signály, že přání lidí a realita je v tomto tématu zcela opačná. Až 80 % lidí by si přálo zemřít v domácím prostředí, bohužel podobné procento lidí odchází v nemocnicích a léčebnách. Neumíráme tedy tak, jak bychom si přáli.

Mobilní hospice a paliativní péče je možným řešením, jak to změnit. Paliativní péče je komplexní péči o nevyléčitelně nemocného i jeho rodinu v domácím prostředí formou zdravotní, duševní, duchovní a sociální podpory. Takové služby poskytuje například Cesta domů.

Pokud chcete služby domácí péče podpořit, zapojte se s námi do Papučového dne a v pondělí 8. 10. 2018 přijďte do práce v papučích. Náš úřad se zapojí, finančně podpoří některou z organizací a společně se sejde, aby mohl sdílet takto důležité téma.

Odkaz na Týden pro mobilní hospice.

https://umiratdoma.cz/

Odkaz na Papučový den.

https://papucovyden.cz/

Odkaz na organizaci Cesta domů.

https://www.cestadomu.cz/

Zelená kancelář III.

Patrně poslední článek na téma tzv. green office je zde. Tentokrát o tom, jak jsem vytvořila popisky ke snadnějšímu třídění dopadu v našem úřadu.

Níže tedy popisky s tipy pro zajímavost.

SKLO:

§  ANO: láhve od nápojů, skleněné nádoby, tabulové sklo (etikety a víčka mohou zůstat)

§  NE: porcelán, keramika, zrcadla, displeje

§  TIP: sklo lze recyklovat neomezeně stále dokola

PAPÍR:

§  ANO: noviny, časopisy, letáky, krabice, obálky, knihy, papírové obaly, kancelářský papír

§  NE: křídový, mokrý, mastný, jinak znečištěný papír, vazby knih, účtenky, utěrky, ruličky, plata

§  TIP: lze třídit obálky s okýnky a papír se sponkami

PLAST:

§  ANO: sáčky, tašky, fólie, PET láhve, obaly od potravinových, mléčných a kosmetických výrobků, polystyren, květináče

§  NE: mastný či chemicky a jinak znečištěný plast, bioplast, celofán, PVC, kartáčky

TETRAPAK:

§  ANO: kartony od džusů, mlék, mléčných výrobků a vín

§  NE: nesešlápnuté a znečištěné obaly, měkké sáčky

§  TIP: z kartonů se vyrábí papír a stavební materiál

KOV:

§  ANO: hliníkové obaly od limonád, piva, energy drinků, konzervy, tuby, víčka od sklenic (bez gumy), plechy

§  NE: kov s jiným materiálem, znečištěný kov

§  TIP: výroba hliníku je extrémně energeticky náročná, stejně jako jeho recyklace à omezení jeho spotřeby

BIOODPAD:

§  ANO: kávová a čajová sedlina, čajové sáčky, zbytky ovoce a zeleniny, odpad z květin, sáček na kompost

§  NE: vařená jídla a další živočišné zbytky (maso, mléko), tuky, chemicky ošetřené zbytky, popel

§  TIP: kompostovat je možné i vaječné skořápky

Zelená kancelář II.

Je zde pokračování toho, jak je možné zvýšit společenskou odpovědnost v oblasti ekologie ve firmě, potažmo státním úřadu.

Je jasné, že jsou překážky, přes které se změny nedají udělat. Například nejsou možné větší stavební úpravy v nájemní budově, schvalování těchto změn podléhá dlouhému procesu a nejsou lidé ani čas na jejich realizaci.

Já dnes popíši situaci, která v úřadu dopadla dobře i přesto, že velké změny možné nebyly.

U těchto návrhů je vždy lepší, když se najde někdo, kdo se aktivně o ekologii zajímá a přinese návrhy sám, jelikož ostatní kolegové to přijmou lépe než shora jako nařízení. Je asi vždy nutné, aby o návrhu vědělo vedení a souhlasilo s ním, poté je dobré najít někoho, kdo má v organizaci technickou správu na starost a zároveň je s vaším návrhem vnitřně ztotožněn. 

I když nápadů na zlepšení dopadu úřadu na životní prostředí, bylo mnoho a byly popsány v minulém článku, začala jsem hlavně s tříděním odpadů, protože některé nápady u nás již fungují a některé není možné navést.

Konkrétně se jednalo o to, že jsem chtěla, aby se v našem úřadu více třídilo. Tedy ne na množství, ale na druhy odpadu. K papíru, plastu a sklu jsem chtěla přidat tetrapak, kov, bioodpad a třeba baterie. Nejprve jsem zařídila pilotní projekt na svém patře, kam jsem dala větší množství sběrných nádob a vytvořila jejich popisky, aby každý, kdo se bude chtít zapojit mohl a věděl jak správně. Ráda své návody zde v budoucnu umístím. Plán byl takový, že papír, plast a sklo bude nadále třídit technické oddělení, kov a tetrapak jsem vynášela já a bioodpad byl nošen na kompost. Vše se celkem dařilo, zapojovalo se více a více lidí a bylo načase aplikovat systém na celý úřad. Nakoupily se praktické koše na tříděný odpad, objednala se hnědá popelnice na bioodpad, vytvořily se popisky pro snazší třídění a všichni kolegové byli seznámeni s novým systémem třídění. 

Jak vše dopadlo? Musím říci, že tahle změna měla opravdu velký úspěch a přicházejí stále pozitivní reakce a zpětná vazba v tom smyslu, že všichni o tom přemýšleli a přáli si to, jen nevěděli, jak to realizovat. Ano, je to jistá práce navíc, ale třídění odpadu nám nemá práci usnadnit, třídění má smysl pro naši planetu a co, aby se nám všem lépe žilo.

Zelená kancelář I.

Pro většinu lidí je třídění odpadu běžnou součástí domácnosti a bylo by skvělé, kdyby se dala aktivita alespoň částečně aplikovat i v práci. Ekologie je moderní téma, které je již běžnou součástí fungování vyspělé společnosti. Proč by nemohl státní úřad jít příkladem, být inspirací a chovat se preventivně.

A proč by mohl?

Protože zaměstnanci se doma většinou chovají ekologicky, je možné zkušenosti a návyky aplikovat i v práci, díky menší velikosti celku-úřadu, je zde možnost úzké spolupráce a jednodušší změny pro chod úřadu, jeho vedení a zaměstnance. Ekologií je možné snížit provozní náklady úřadu, pokud je ekologie dlouhodobým a odpovědným chováním úřadu, má pozitivní vliv v oblasti PR. Ekologie je neproduktové téma úřadu a v principu jeho fungování škodlivé životnímu prostředí není, ovšem díky ekologickým principům je možné splnit či předčít všeobecná očekávání veřejnosti.

Tipy pro tzv. zelenou kancelář?

Jasnou prioritou by mělo být třídění, tedy použití barevných popelnic na plast, papír, sklo, karton, hliník a baterie. Dále je možné třídit také bioodpad tedy čajovou a kávovou sedlinu, zbytky ovoce a zeleniny, odpad z květin, vaječné skořápky atd. například do kompostu, vermikompostéru či hnědé popelnice. Dále je možné používat ekologické čistící prostředky jako náhrada jaru, mýdla na ruce a uklízecí prostředky. Dále ekologické hygienické prostředky jako utěrky, toaletní papír a sáčky do košů. Pokud jsou možné stavební úpravy šetrnějším fungováním úřadu je také zavedení možnosti dvojího splachování, pořízení vodovodních baterií na čidlo, světel na čidlo nebo instalace led zářivek. Dalšími příklady dobré praxe v ekologicky šetrné firmě je účast na akci Do práce na kole, hybridní firemní vozy či elektromobily, farmářské bedýnky pro zaměstnance, šetrné chlazení datového centra, kancelářská technika s FSC certifikací, místo jednorázového nádobí sklo a keramika, tisk oboustranně na nebělený recyklovatelný papír, úsporný režim v PC a další elektronice.

A jak se povedlo zavést výše zmíněné v konkrétním úřadu? Můžete se těšit v příštím příspěvku….

Úřaduj srdcem aneb Employ your heart!

Smysl této iniciativy dokonale vystihuje známé Sokratesovo úsloví.

Do it because it's in your heart. Not because you want something in return. Employ your time in improving yourself by other men's writings, so that you shall gain easily what others have labored hard for.

Vermikompostování

Dovolte mi se s Vámi podělit o naši zkušenost s domácím kompostováním, konkrétně vermikompostérem Urbalive by Plastia.

Sama jsem se začala o udržitelný rozvoj a ekologii zajímat před více jak dvěma lety a postupně aplikovala své poznatky do společné domácnosti. Něco bylo přínosem a pochopením pro mě i partnera, něco pouze pro mě a něco taky pro nikoho. Když jsem začala skladovat slupky a další odřezky zeleniny v mrazáku, že z nich pak udělám vývar, který uskladněný v kostkách na led můžeme používat při vaření, byl to bohužel pokus odpovídající poslední možnosti, nebylo to pro nikoho poživatelné ani uplatnitelné. Po tomhle pokusu partner vyslovil větu, kterou si budu pamatovat navždy: „Schází už jen to, abychom si domu pořídili kompostér a budeme blázni kompletní.“

O Vánocích po téhle události jsem pod stromečkem vybalila velkého šedého krasavce, vermikompostér (součástí byla dvě patra, víko, čtyři nohy, látka na dno, ventil na vypouštění, návod, lepičky na mouchy a lopatka). Bylo to naprosto nečekané překvapení, a tak nějak utvrzení, že se chceme i ve městě, v bytě a kuchyni zajímat o životní prostředí.

Přibližně měsíc jsem si dala čas na zjištění všeho, co je k vermikompostování potřeba a koncem ledna si zajela do Ekodomova pro objednané žížaly. Zakládání kompostu jsem provedla ještě ten večer a postup byl následující: na dno roztrhaná papírová taška, na to půl kila humusu se žížalami (dle objednávky cca 200 kusů), na to trochu roztrhaný karton na vajíčka, trochu papírové lepenky a slupky a ohryzky z pěti malých jablek, postříkat vodou a nechat cca týden svým životem.

Po týdnu zmizely slupky a papír byl jemný a tenký, pak jsem krmila žížaly každý den hrstí našeho odpadu, většinou slupky z ovoce a sladké zeleniny (ne brambor), čajovou sedlinou i s papírovými sáčky, kávovou sedlinou, sem tam skořápka od vajíčka a občas natrhaný papír. Měla jsem radost, že odpad často zmizel a toto mi drží dodnes, žížaly se množí, přibývají malinké, vidím jejich kokony a odpad mizí. Občas jsem taky kompost lopatkou prohrábla, nebylo vůbec nic cítit, jen příjemná vůně hlíny.

Často přicházely důmyslné otázka od známých a rodiny, jestli kompostér nesmrdí, jestli se nebojíme, že žížaly utečou, že zmutují, že je sní Vanilka (naše kočka) atd. Kupodivu na všechno jsme odpovídali, že ne, ovšem ne všechno je ideální a je potřeba si uvědomit, že pořízení vermikompostéru není usnadnění práce, snížení četnosti vynášení koše a tak, ale je to opravdu práce navíc a starost. Podle návodu by člověk do dvou měsíců měl tzv. sklidit žížalí čaj a po naředění vodou mít hnojivo….

Tak a teď to negativní, ani po šesti měsících jsme žádný čaj neměli, zato přibyli další obyvatelé kompostéru, jako chvostoskoci a v létě také mušky. Díky tomu, že žížaly přibývaly a odpad mizel, jsem stále věřila, že kompost funguje, jen prostě z nějakého důvodu nemáme čaj. Radila jsem se o tom na festivalech, dokonce si zaplatila kurz vermikompostování s Urbalivem, ale žádná velká rada nepřišla, je nutné být trpělivý, žížaly mají takové období atd.

Přes léto se počet mušek hodně zvýšil, instalovali jsme lepičky, pastičky, kompostér odklidili z kuchyně do šatny, zasypali ho pilinami, otevírali vždy jen na odpad a rychle zavírali a chvíli nic neřešili. Jednou jsem potřebovala kompost posunout a zaslechla jsem při pohybu šplouchání. Po sedmi měsících jsem poprvé sklidila kolem čtvrt litru žížalího čaje! Potom co odpadly vysoké letní teploty se mušky skoro ztratily, čaj sklízím tak jednou za měsíc a nyní se chystám přidat další patro a oddělit také hotový kompost. Nejspíš kuchyň nebyla pro žížaly dobré místo, chtěly více tmy, chladu a klidu.

Pokud někdo nad pořízením přemýšlí, přeji pevné odhodlání a mnoho dobrých pocitů z odpovědného stylu života. Když by se kompostování opravdu nevedlo, není nic jednoduššího než mít vermikompostér jako elegantní květináč <3.

Představení

Ráda bych zde přivítala všechny příznivce iniciativy Úřaduj srdcem!

Jak napovídá motto zde na nástěnce, tato platforma si klade za cíl zlepšit pozici úřednické profese v očích veřejnosti, klientů a také samotných státních organizací.
Doba se mění a vyvíjí a tak, jak se proměnu situace v soukromém sektoru, je to stejné také ve veřejné sféře. 
V moderní společnosti je běžné úkoly diversifikovat mezi lidské zdroje a informační a komunikační technologie tak, že lidé jsou více zaměřeni na odbornost a jakousi věcnost výkonu a rutina a další práce s daty jsou směřovány do paměti počítače. 
Stejné je to s přístupem ke klientovi, která má být veskrze pozitivní a tzv. proaktivní. 
Dále společnosti investují prostředky do dalšího vzdělávání a efektivního způsobu práce svých zaměstnanců.
V neposlední řadě se více a více společností zabývá myšlenkou zodpovědného přístupu k životním prostředí, ochrany lidských práv a zvyšování sociálního statusu členů společnosti.



Na této stránce se můžete setkat s aktivitami, které výše zmíněné podporují také ve státní správě a samosprávě, dále s inspirací lidí, kteří se rozhodli pro úřednickou profesi a jejího výkonu si cení a mnoha dalšími informace o tom, jak úřad a jeho zaměstnanci mají srdce na pravém místě.